wwolfs.cz s úctou k minulosti & láskou k budoucnosti

Dlouhá, hustá srst, jež skrývá mohutné tělo pokryté všelijakými jizvami. Pysky mírně stažené, jantarové oči lehce přimhouřené. Jeho hlas je hluboký, posilněn přirozenou autoritou. Příběhy praví, že jakmile promluví, stromy se zachvějí strachem a ptáci přestanou zpívat. Nebylo by přehnané tvrdit, že Halcyonův příběh je napsán tesáky a drápy. První dojmy však mohou být klamné.

Halcyon je tělem, srdcem i duší pravý válečník; nikoli však ten, který si zuby brousí na kostech svých padlých nepřátel a i do té nejnevinnější potyčky se vrhá po hlavě, nýbrž ten, který by za bezpečí svých svěřenců zaplatil i holým životem a zavrčí jen tehdy, když je to skutečně třeba. Statečnost a udatnost by mohly být jeho druhými jmény.

Jen tak se ničeho nezalekne. Ti, kterým se podařilo prokouknout jeho strach-nahánějící vystupování, jej znají především schopností zachovat si chladnou hlavu, i když se pláně, lesy a skály kolem nich bortí. Tento vlk ke všemu přistupuje až s ledovým klidem, jenž mnohdy působí spíše jako hřejivý plamínek jistoty a ochrany. Jakýkoliv problém řeší s nadhledem a mírným odstupem, nikoli však s nezájmem či apatií.

S ostatními vlky bojuje spíše nerad, lecjaký odvážlivec by jej snad označil za diplomata. Pokud se ale situace vyhrotí a krev je prolita, z Halcyona se rázem stane nemilosrdný bojovník, jenž by své nepřátele roztrhal na kusy bez hlubšího uvážení. Snažit se mu vymluvit jeho ochranářský pud by se mohlo přirovnat k mluvení do skály.

Pokud se někdo skrývá pod jeho obraznými křídly, má na své straně vlka, který by mu snesl snad i modré z nebe. Pokud se ale na nej někdo dívá z druhé strany bojiště, může si být jistý, že proti sobě má děsivého nepřítele. Naštěstí Halcyon netráví své dny výběrem možných protivníků.

Sebejistota a nádech tvrdohlavosti z něj dělají přirozenou autoritu, možná i rozeného vůdce. Nikdo mu nemůže odepřít smysl pro odpovědnost, a i když má do jisté míry rád svůj klid, spolupráce se nebojí. Příjemným bonusem je i jeho neodmyslitelná dobrosrdečnost a štědrost. Poslední kousek žvance by bez rozmýšlení předal hladovému vlčeti i kdyby to znamenalo, že on sám půjde spát s prázdným žaludkem.

V případě Halcyona je důležité neodsoudit vlka podle jeho kožichu. I když na první pohled působí naštvaně a strašidelně, v hrudi skrývá srdce z ryzího zlata. Je rázným příkladem toho, že oheň může být nebezpečný a destruktivní, na druhou stranu ale může být zdrojem tepla a bezpečí.

Obávaný válečník, zkušený lovec, ale i tak trochu něžný obr.

Vzrůstem celkem obr, jehož robustní postava tiše svědčí o zálibě v lovu a boji. Jeho tělo je uzpůsobeno k přežití i v něj nejkrutějších přírodních podmínkách. Hustá srst jej chrání před mrazem a sněhem. Na druhou stranu se ale v teplých letních měsících spíše drží ve stínu, i když část svého kožichu na tuto sezónu shodí.

Na svém těle skrývá řadu jizev z loveckých a válečných výprav. Každá z nich skrývá vlastní příběh. Halcyon se za ně ovšem nestydí, spíše je nese s hrdostí.

Oči svítí barvou jasného jantaru.

Jistou zajímavostí může být, že s oblibou sbírá různé trofeje z bitev a lovů, se kterými si následně zdobí své doupě. Od ptačích pařátů a tesáků všelijakých šelem po staré parohy a kousky kožešin. Na někoho to může působit jako hrůzostrašný koníček, ale Halcyon ke každému exempláři přistupuje se ctí a respektem. Navíc jsou některé spojeny s poutavými příběhy.