wwolfs.cz s úctou k minulosti & láskou k budoucnosti

Shivani na první pohled působí exoticky. Ne zcela přirozeně zbarvený vlček. Možná za to mohou její geny, možná za to může jen náhoda. Ale i to může ledacos v ostatních vlcích evokovat. Třebas odpor k ní nebo jistou opatrnost. Ale to jí nevadí. Stejně pokud na ní i tak promluvíte se můžete setkat s jistou odtažitostí. Není to někdo, kdo by skákal tři metry do vzduchu jen kvůli tomu, že na něj někdo jiný promluví. Spíše věnuje dlouhý pohled a promyšlenou odpověď než první slovo, co jí při tomto setkání vypadne z tlamy. Spíše bude odsekávat a tvářit se jako největší ledová královna než aby působila jako naivní blbka.
Drží si svůj chladný odstup i běžně. Poznala, že láska je vlastně jen dobrá přetvářka. Nerada by znovu naletěla. A tak nechce ani moc u sebe držet přátele. Neví komu věřit, aby jí zase metaforicky nevrazil kudlu do zad.
Je to jinak vážná vlčice schopná strategicky a vůdcovsky uvažovat. Nedělá jí problém promýšlet najednou spousty scénářů a vybrat z nich ty nejlepší. Ne pro ní. Klidně se sama posune stranou, jen aby to sedělo třeba smečce. Raději uspokojí vícero než jednotlivce. Proto do posledního detailu promýšlí věci. Sebemenší, i ty nejvíce titěrné a pro někoho nepodstatné.
Je to někdo, kdo sice dokáže pořádně zabručet a zkritizovat vás do nejmenšího detailu, ale dělá to hlavně pro vaše dobro. Jako babička, co nadává na to, že vám triko odhaluje až moc ledviny. Shivani to taky nikdy nemyslí zle. Jen tón, který občas zvolí je až moc rázný. Až moc odtažitý. Přesto myšlen v tom nejlepším možném duchu.
Neusmívá se, po většinu času je její výraz neutrální. Až ledově chladný. Stejně jako její hlas. Málokdy se skutečně usměje po tom všem, co se jí stálo. Také se po tom všem bojí povolit ve svém snažení. Možná jednou bude jako předtím.

Shivani se narodila na poušti. Tulácké dvojici, která moc neuznávala smečky. Proto její život od začátku nebyl procházka růžovým sadem. Neuposlechnutí rodičů mohlo znamenat jedno. Buď to byla lekce a nebo smrt. Postupem času se naučila, že nikdy k ní nebudou nekonečná masa písku přívětivá a spíše se jí pokusí nabít čenich. Že nebude čekat na to, až pochopí co dělá za kravinu. Bouře se neptá než započne. Sledovala své sourozence se ztrácet v tekutém písku. Sledovala své rodiče bojovat s fenky o potravu. Učila se hodně rychle.
V roce už dokázala navigovat svou rodinu sama. Dokázala zastavit nerozvážné bratry a varovat je před nástrahami. Brzy se jejich rodina rozrůstala a dalo by se říct, že se spíše z nich stávala smečka. Smečka s pravidly. Smečka s jasnou hierarchií. Shivani tuto změnu vítala, ale uvědomovala si, že to znamená víc hladových krků. Proto strategicky začala plánovat území. Umístila jej ke zdroji pitné vody a stínu. Rodiče jí čím dál více věřili s chodem smečky. Jako jejich beta operovala s čím dál více pravomocemi. Leč tomu zprvu nechtěla, poznala že ti dva nemají moc vedoucí geny a už vůbec ne geny poslouchat. Jako kdyby dvě přerostlá vlčata chtěla kralovat. Leč nechtěla, musela s nimi promluvit. Bylo rozhodnuto, že od chvíle, co se pro ní nalezne partner, tak bude právoplatnou Alfou. Trvalo rok než tehdy tříletá Shivani poznala Crowleyho. Začalo se mezi nimi tvořit silné pouto, které přecházelo v partnerství a nakonec oba dva stanuli v čele Pouštní smečky. Brzy na to se jim narodila vlčata. Čtyři kuličky plné štěstí. Doplňující jejich dokonalou rodinku. I přes novou roli mateřství se dokázala starat o chod smečky. Avšak jednoho dne, co se probrala už vedle ní Crowley neležel. Hledala ho všude, ale on tam nebyl. Nevěděla, jestli to vdát. Ale musela zůstat silná pro své děti. Přiznat si ten fakt, že prostě odešel.
Rok byla uzavřená do sebe. Nevěřila nikomu přítomnému. Než poznala vlka, který zase pomohl jejímu srdci rozehřát. Byl to Alastor. Jejich láska byla jako odpovědí na její zlomené srdce. Její vlčata ho milovala. Byl pro ně dokonalým otcem. Rozhodla se i tentokrát svolit a porodit mu potomstvo. Jenže co osud nechtěl. Po roce se jí svěřil, že alfování nezvládá a odchází. Byla zničená. Znovu od ní odcházel další partner. Sledovala jak mizí v písčinách. Její děti už byli dostatečně velké a navíc některé vypadali, že chtějí vyrazit do světa. Neměla sílu další vlky z jejího života sledovat odcházet, proto smečku předala svému bratrovi a vydala se pryč. Vstříc novým zítřkům.

- Při příchodu sem přišla o křídla. Nechápe jak se to stalo, ale je tomu tak.
- Srst je velice krátká, dobře izoluje teplo od těla