wwolfs.cz s úctou k minulosti & láskou k budoucnosti

Jemný nádech lučního kvítí, který se vine od srsti bílé jako čerstvě padlý sníh. Pár zlatých očí, které jako by viděly přímo do duše. Její krok je tichý, její přítomnost je pomíjivá. Najednou se zjeví zčista jasna, a než se jeden stačí rozkoukat, je opět na pochodu.

Snad zvědavost a touha za poznáním ji táhne z místa na místo. Snad putuje za různým kvítím, které tak ráda sbírá. Na jednom místě nevydrží dlouho. Jednou se nedaleko objeví nora, jež voní sušenými bylinkami, než se ale měsíc zcelí, zmizí beze stopy. Cestovatelé jí říkají různě. Potulná bylinkářka, sněžná léčitelka, cokoliv, co jen přijde na jazyk. Ti, kterým se poštěstí, jí ovšem neřeknou jinak než Freya.

Praví se, že si ze stromy rozumí více než s vlky, s prosbou o radu se obrací jen na hvězdy a místo slov používá květiny. Inu, zrnko pravdy by přece jen na tom všem bylo. Se svými vrstevníky si leckdy nemá, co říct, a její důvěru není lehké získat. Vedle všelijaké zeleně vyhledává především samotu. Na druhou stranu se ale nikdy necítí sama, vždyť je kolem ní vždy tolik života.

K přírodě se chová s nesmírným respektem, ať už se jedná o jiná zvířata nebo o rostliny. Ostatky své kořisti vždy pohřbívá s nevyřčeným díky a při sběru vždy zanechá v hlíně alespoň kořínek, aby se rostlina mohla zotavit. Věří v ducha přírody, jenž je přítomný ve všem živém. Někomu se tyto návyky a domněnky mohou zdát zvláštní, ovšem Freya si o pochopení nikdy nežádala.

I přes svou tichou a odtažitou povahu ale nedělá rozdíly v jednom aspektu: léčení. Pomohla by snad i krvelačnému tyranovi, kdyby se k ní doplazil pokrytý vlastní krvi. Je toho názoru, že by léčitel neměl mezi svými pacienty dělat rozdíly. Jakmile ale její svěřenec se opět postaví na nohy, její výpomoc zde mnohdy končí. Nestranná, ale jen v oblasti léčitelství.

Bylinkám sice rozumí, to samé ale nelze tvrdit o lovu či boji. Nerada cení své tesáky, a i když si mnohdy stojí za svým, nedělá jí problém hledat kompromisy. Její charakter lemuje jistá mírumilovnost, zdvořilost a sklon k diplomacii. Pokud na ni přece jen někdo zaútočí, raději bleskurychle uteče.

Jinými slovy, když se mluví o Freye, mluví se o nomádské léčitelce, která jako druhou řeč používá tu květin. Přívětivá, pozorná, klidná. Ovšem i ta nejkrásnější růže má své trny, a ne nadarmo se traduje, že právě léčitel má tlapky nejkrvavější.

Hloh pro naději, šťovík pro ochranu a léčení, orchidej pro nový začátek.

Dlouhá, bílá srst, vždy dobře upravená, často propletena všelijakým kvítím. Freyu lze ale bezpečně poznat podle černého pruhu, jenž se táhne od jejího čenichu až mezi obočí. Černé odznaky navíc zdobí špičky uší a ocasu, na němž má také znak do V. Záda jsou poněkud tmavší než zbytek srsti.

Je vyšší postavy. Na první pohled může působit štíhle a zranitelně, což jen tiše svědčí o jejím komplikovaném vztahu k lovu.

Oči září jasně zlatou barvou.